Modern spolenost ji hodn db na zdrav tak proto se v n vrazn sniuje spoteba alkoholu. Dealko vna Carl Jung nejsou pouze nealkoholick, nbr tak bez tuk a obsahuj pouze 30% kalori bnho vna. Lid na diet, idii, nastvajc maminky (thotenstv) a vbec lid kte se stran konzumace alkoholu si mou vychutnat tato vna jako vynikajcho spolenka k jdlm, ve vaen i pi pracovnch nebo spoleenskch pleitostech. Dealkoholizovan vna Carl Jung se lb vinam, kte oceuj chu a komplexnost kvalitnch vn, ale hledaj stylovou nealko verzi jako alternativu pro bezpen a plnohodnotn ivot.
Podstatou je blahodrnho vlyvu nealkoholickho vna je psoben flavonoidu katechin, ve vn obsaen sloky, kter je prospn pro innost srdce. Jej ivotnost je v prmru 3 hodiny u klasickho vna, u dealkoholizovanho se projevuje vce jak 4 hodiny. Odbornci se shoduj v tom, e nejvhodnjm je prv rvov vno, blahodrn psobc na cvn systm, nebo vedle alkoholu obsahuje i fenoly, kter funguj jako antioxidanty. Ty pomhaj sniovat tvorbu ltek (okyslienho lipoproteinu), kter jsou hlavn pinou kornatn cv.
Me jedna jedin opice bhem thotenstv pivodit pokozen mozku dtte? A jak je hrozba skryt za fetln alkoholov syndrom (FAS)? tte zde.
V prbhu posledn dekdy objevilo mnostv lnk v renomovanch zdravotnch asopisech po celm svt, kter poukazuj na blahodrn inky konzumace vna na sniovn nchylnosti k srdenm onemocnnm a rizika infarktu myokardu. Kupkladu studie Michaela H. Criqui and Brendy L. Ringelz z kalifornsk univerzity v San Diego z roku 1994 zkoumala vskyt srdench onemocnnn v 21 zemch svta a zjistila, prokazatelnou zvislost mezi intenzitou konzumace vna a vskytem srdench onemocnn (mal mnostv vna denn - mn mrt z dsledku srdench onemocnn).
Vdci z University of California, Davis, identifikovali tak dal skupinu ltek v ervenm vn, kter m pmou schopnost sniovat hladinu cholesterolu v krvi. Jedn se o saponiny, tvrd Andrew Waterhouse, Ph.D., Professor of Enologie (vinn chemie) na University of California, Davis.
16-let studie proveden na 13,000 lidech v dnsku institutem preventivn medicnny pila na to, e sklenka vna denn me vrazn snit riziko mozkov phody. Vzkumnci poznamenvaj, e ti kte vypili piblin jednu sklenici vna (2dl ervenho nebo blho) mli statisticky 32% snen vskytu mozkovch phod. Tento jev se neprokzal u konzument piva nebo lihovin.
- Sloka ervenho vna me dret tajemstv "fontny mld", domnvaj se vzkumnci z Harvardu (26/08/2003, Wine Spectator)
- Polyfenol v ervenm vn me udret Vae srdce zdrav, ukazuje vzkum (23/05/2003, Wine Spectator)
- Pravideln pit sniuje riziko infarktu, ukazuje studie (10/01/2003)
- Dobe jez, rozumn pij, ij dle (29/11/2001, Wine Spectator)
- Studie ukazuje poropojen pit vna a niho rizika mrtvice (03/11/1998, CNN)
- Nov bojovnk s cholesterolem nalezen v ervenm vn
(09/11/2003, Science Daily)